Naivka | Občasdeník, myšlenkovník, jak chcete.

 ...že jsem se dlouho neozvala.
Jak dopadl rozhovor-nerozhovor, Vám ještě nepovím, ale otevřu v dalším článku trošku intimní stránku, o které jsem se Vám ještě nezmínila. Snad Vás tím moc nezkazím... :-) 

Předmluva: Asi se mi tohle nebude psát moc snadno, protože budu končit událostmi, které právě probíhají a nejsou mi absolutně vůbec příjemné. Ale vím, že jakmile jej dopíšu uleví se mi a pokud se mi nebudou zavírat oči ještě, pokusím se opravit snad všechny chyby, kterých jsem se dopustila. 
        Z předchozích článku s tímto problémečkem

Na pokračování je toho moooc. Vyberu jen to, co si dobře pamatuji a často si nad tím smutně povzdechnu.

Po

Pořád dokola jsem si musela opakovat, že tam chodí, protože je závislý, protože prostě musí, má nutkání. Nepřijmula jsem to, ale úplně. Ta nejistota mě rozčilovala, brala mi síly a znervózňovala. Strašně moc jsem se těšila až budeme spolu bydlet a myslela si, že to přestane. První dny společného soužití byli moc fajn. Později jsem však zase zjistila, že chodí na chat.....v práci. No a byla pohoda

On byl v práci, já doma. Ještě u našich. On chodil do práce já pilně(smích) studovala na maturu číslo jedna a těšila se na výsledky přijímaček na 'vejšku'. Do Prahy na 'suchdol' jsem se nedostala, ale na 'peďák' do Českých Budějovic ano. Všechno jsem měla vymyšlené, bydlení s holkami, místa kam se projdu